III. VZNIK MLÁDEŽE ČSČK
Situace ČSČK před listopadem 1989
V předlistopadové době umožňoval Československý červený kříž (dále ČSČK)
členství od 18 let a to v základních organizacích ČSČK (včetně fakultních).
Dorostové skupiny středoškoláků existovaly hlavně na zdravotnických a
pedagogických středních školách. V roce 1987 byly dorostové skupiny již na všech
54 zdravotnických školách v ČSSR. Na obou těchto stupních byla úzká provázanost
s jednotnou organizací dětí a mládeže v ČSSR, se Socialistickým svazem mládeže
(dále SSM). Existovaly zájmové útvary - zdravotnické kroužky a zdravotnické
družiny mladých. Ke konci roku 1989 jich bylo téměř 1000.Děti do 14-ti let nebyly členy ČSČK. Na základních školách existovaly školní
skupiny PO SSM, ve kterých byly oddíly pionýrů - mladých zdravotníků, které se
zúčastňovaly zdravotně-branné soutěže hlídek mladých zdravotníků. Ke konci roku
1989 bylo 2.382 oddílů MZ s 259.638 mladými zdravotníky I. a II. stupně. Zároveň
při základních školách a domech pionýrů a mládeže existovaly zájmové
zdravotnické kroužky. V mnohých případech se jednalo o masové členství celých
tříd a na středních školách a fakultách mnohdy povinné členství. To vedlo v řadě
případů k formálnímu vykazování členů bez jakékoliv činnosti. Celý systém byl
úzce spjat s tehdejším režimem. V roce 1989 evidoval ČSČK 151.692 členů dorostu
(ve věku 14 - 18 let a v základních organizacích ČSČK na vysokých školách).
Členství vskutku “masové”. To, že velká část těchto vykazovaných členů je jen
pasivní, se ukázalo brzy po listopadových událostech.
Přesto se v rámci možností daných systémem dařilo ČSČK úspěšně plnit řadu úkolů
v oblasti práce s dětmi a mládeží. Šlo o školení, kursy a soutěže v první
pomoci, o školení mladých zdravotníků, okresní, krajská a ústřední studijní
střediska, školení zdravotnických družin mladých a zdravotnických instruktorů.
Mladí se zaměřovali na zdravotně výchovné působení, zejm. boj proti alkoholismu
a toxikománii, dále na práci mladých dobrovolných pečovatelek (pomáhalo se
starým a nemocným lidem) v rámci bezplatné pečovatelské služby ČSČK, na péči o
zlepšování životního prostředí (brigády na sázení stromků, apod.), kontroly
autolékárniček a znalostí řidičů v poskytování první pomoci, nábor dárců krve.
Pro zajímavost uvádím, že v roce 1989 se konala národní soutěž hlídek mladých
zdravotníků v Liberci, vítězná hlídka se zúčastnila mezinárodní soutěže konané v
NDR a obsadila druhé místo hned za hlídkou z Bulharska.
Listopadové události 1989 a co po nich následovalo
Dne 17. 11. 1989 došlo na Národní třídě v Praze k brutálnímu zásahu
pohotovostního pluku VB a speciální jednotky ministerstva vnitra proti pokojné
manifestaci studentů. Při následných masových akcích ČSČK projevil malou
akceschopnost a připravenost. Byl nedostatek zdravotnického materiálu, řada
materiálu byla nevyhovující, někteří funkcionáři se bránili poskytnout
zdravotnickou pomoc. V oficiálních stanoviscích orgánů ČSČK převládalo politické
hledisko nad principy hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Nebyly
dodržovány principy Červeného kříže. Na tuto situaci reagovali studenti
pražských lékařských fakult, kteří hned od prvních dnů ”sametové revoluce” – od
20. 11. 1989 organizovali a zajišťovali zdravotnické služby na demonstracích.
Jen v Praze se jich na zajišťování první pomoci podílelo na 150. Na situaci ve
společnosti a v ČSČK reagovali řadou prohlášení počínaje 20. 11. 1989 a Výzvou
ke spoluobčanům z 23. 11. 1989. Sepsali prohlášení, ve kterém vyslovili nedůvěru
vedení ČSČK a žádali jeho odstoupení a dále dodržování principů ČK a změny
stanov. Obdobné stanovisko zaujali i studenti bratislavské lékařské fakulty.
Postupně se zapojovali i studenti dalších vysokých a středních škol.
Dne 10. 12. 1989 bylo s těmito prohlášeními seznámeno předsednictvo FV ČSČK a o
den později, tedy 11. 12. 1989 i členové federálního výboru. Jednání se
zúčastnilo 15 studentů - zástupců ZO ČSČK lékařských fakult UK Praha a UK
Bratislava. Na tomto zasedání předsednictvo odstoupilo, do pléna byli kooptováni
zástupci studentů a dva byli následně zvoleni i do nového předsednictva. Byli to
František Picek a Vladimír Ferianec. Studenti se stali také členy tří nově
vytvořených komisí pracujících při FV a to obsahové, kádrové a komise pro
stanovy a znak. Obdobná situace nastala 15. 12. 1989 na zasedání ČÚV ČSČK.
Předsednictvo odstoupilo, zástupci studentů lékařských fakult byli kooptováni a
dva také zvoleni do předsednictva.
A v těchto revolučních dnech se v hlavách studentů pomalu rodila myšlenka, že by
mladí lidé v ČK neměli být někým organizováni a řízeni, někdo jim diktoval, co
mají a nemají dělat, nechtěli být jen někde formálně organizováni. Šlo jim o
něco zcela jiného. Šlo o to vytvořit podmínky pro neformální hnutí mladých lidí,
kterým by byla dána možnost tvorby a realizace vlastních programů. Chtěli dát
prostor pro seberealizaci dětem a mládeži nejen na školách (jak tomu bylo
dříve), ale i mimo ně. Upřednostňovali kvalitu členů před kvantitou.
Studenti lékařských fakult - členové ČSČK dne 20. 12. 1989 seznámili zástupce
všech vysokých škol v ČR s návrhem programu Mládeže ČSČK. Dne 10. 1. 1990 na
setkání zástupců vysokých škol a absolventů ústředního studijního střediska ČSČK
(z let 1987 - 1989) byl zvolen devítičlenný Přípravný výbor Mládeže ČSČK ve
složení: František Picek (Praha) - předseda, David Hoskovec (Praha), Tomáš
Zelinka (Praha), Petr Krawczyk (Olomouc), David Nikodém (Hradec Králové), MUDr.
Tomáš Kohoutek (Plzeň), Jana Smékalová (Brno), Eva Šternová (České Budějovice) a
Zuzana Rybáková (Liberec).
Skupina vysokoškoláků na Slovensku vystoupila dne 19. 12. 1989 na půdě Matice
slovenskej v Martině s požadavkem vytvoření autonomní M-ČSČK v rámci ČSČK. Poté
se sešla 4x v SV ČSČK v Bratislavě a vypracovala systém práce nové organizace.
Podobná skupina pracovala i v Čechách. 25. 1. 1990 se sešla pracovní skupina z
Čech. Dne 12. 2. 1990 proběhlo na půdě MěV ČSČK Brno-město společné setkání
zástupců pracovních skupin z Čech i ze Slovenska spolu se zástupci FV, ČV a SV
ČSČK k přípravě koncepce, organizační struktury a programu M-ČSČK. Na přípravě
se podílel Přípravný výbor Mládeže ČSČK.
Při návrhu na vytvoření mládežnické organizace vycházel Přípravný výbor z
podnětu Mezinárodního výboru ČK a Ligy společností ČK a ČP. Mládežnické
organizace existovaly téměř ve všech národních společnostech. Institut Henri
Dunanta uváděl tři varianty začlenění do národních společností:
1) organizace naprosto samostatná s vlastním programem, nezávislou organizační strukturou, zastřešenou národní společností
2) organizace se samostatným programem a strukturou, začleněnou do národní společnosti, se svými zástupci na jednotlivých stupních struktury národní společnosti
3) mládež ČK, začleněná do národní společnosti bez samostatné organizace.
Pro naše podmínky byla vybrána druhá varianta. Od prvopočátku byl kladen důraz
na věkovou kategorii 18 až 25 let, pro kterou ČSČK dosud nenabízel dostatečný
program. Dále byla vyzdvihována kvalita činností před “masovou” pasivitou.
Činnosti by neměly být vytvářeny dospělými pro děti a mládež, ale vytvářeny
mladými lidmi pro sebe a pro veřejnost. Zdůrazňoval se princip seberealizace.
Byla navržena struktura, jejímž základem byla skupina Mládeže ČSČK s minimálním
počtem 5 členů ve věku od 5 do 25 let. Na úrovni okresu působí Rada mládeže
okresu (RMO), v jejímž čele je předsednictvo RMO, na úrovni republik je Rada
mládeže republiky (RMR) v čele s předsednictvem, na úrovni federace je to Rada
mládeže federace (RMF).
Návrh činnosti zahrnoval tři oblasti: 1. ochrana zdraví a života (první pomoc,
záchranářské oddíly, bezpříspěvkové dárcovství krve, zdravotní výchova, výchova
k ekologii…), 2. vzájemná pomoc a solidarita (výchova k úctě ke stáří, sociálně
charitativní činnost, tábory pro zdravotně postižené děti, návštěvy ústavů
postižené mládeže, domovů a klubů důchodců, péče o tyto občany…), 3. národní a
mezinárodní porozumění a přátelství (účast na mezinárodních střediscích
mládeže…).
Kromě přípravy nové organizace se mladí členové ČSČK a studenti aktivně zapojili
do organizace celostátní sbírky a humanitární pomoci Rumunsku v prosinci 1989 a
lednu 1990. V Rumunsku byl za cenu velkých a krvavých obětí svržen komunistický
režim a vládu převzala Fronta národní spásy. Nejhorší situace byla v Temešváru,
v ulicích ještě doznívala střelba a již přicházela první humanitární pomoc.
Dalším velkým úkolem bylo zdravotní zabezpečení akcí v dubnu v Praze a Velehradě
při pobytu papeže Jana Pavla II. v Československu.
Cesta ke skutečnému prosazení ustavení Mládeže ČSČK nebyla jednoduchá, proti
bylo v podstatě celé vedení ČSČK (vyměnilo se jen několik lidí, ostatní
zůstali), také okresní výbory většinou nereagovaly. Jejich způsob práce a
myšlení lidí byl značně zkostnatělý a spojený s vládnoucí stranou v období před
revolucí, neměli zájem měnit léta zakořeněné stereotypy “fungování”, chtěli za
každou cenu udržet “masové” členství v ČSČK, i když již tehdy muselo být každému
jasné, že to bylo neudržitelné. Vše se tedy odvíjelo od osobních kontaktů,
známostí z různých studijních středisek, instruktorských kursů, atp.
Na celostátní konferenci ČSČK 6. a 7. dubna 1990 v Praze byla ustanovena “Mládež
ČSČK” – jakožto autonomní hnutí v rámci ČSČK. Ještě předtím bylo založeno
několik skupin “Mládeže ČSČK” a to v Praze, Českých Budějovicích, Plzni,
Liberci, Hradci Králové, Olomouci a v Brně. Posléze vznikla i skupina v Ostravě
a v dalších městech. Podobně tomu bylo i na Slovensku (Bánská Bystrica, Nitra,
Liptovský Mikuláš...).
Jak vznikaly skupiny M-ČSČK v okresech v roce 1990
Rok 1990 byl ve znamení velkého úbytku členů bývalého dorostu ČSČK a ukončení
činnosti řady dorostových skupin. Důvodem bylo často formální členství a
vzhledem k možnostem, které dávala polistopadová společnost mladým lidem, i
napření zájmů těchto lidí jiným směrem. Velkým problémem při získávání mladých
lidí do ČK byla neexistence atraktivních programů, opadnutí revolučního nadšení
a nechuť vstupovat do jakékoliv organizace dětí a mládeže.
Vlastně jeden program tu byl – první pomoc, ale bylo třeba jej přepracovat a
zatraktivnit a vytvořit i další nové programy. Díky úsilí řady nadšenců z právě
vznikající Mládeže ČSČK se je podařilo formulovat, prosadit a po čase i začít
realizovat, šlo o Help Trans – projekt zaměřený na pomoc zdravotně postiženým
spoluobčanům, HIV/AIDS a život nás všech – projekt zaměřený na prevenci HIV/AIDS
založený na diskusích mladých lidí se svými vrstevníky- tzv. peer projekt, Baby
care – projekt zaměřený na zásady péče o dítě a nejběžnější úrazy (později
nerealizovaný), Leadership Training – program zaměřený na výchovu a vzdělávání
členů, Dissemination – šíření myšlenek ČK a MHP, bulletin.
Republikový Přípravný výbor M-ČSČK inicioval ustavování přípravných výborů a
skupin M-ČSČK a RMO. Některé bývalé dorostové skupiny se přetvořily ve skupiny
Mládeže ČSČK a vznikaly také nové skupiny M-ČSČK.
V následujícím výčtu si připomeneme, jak vznikaly některé skupiny. Informace
jsou abecedně zpracovány z dochovaných dokumentů a vzpomínek členů.
České Budějovice
Již v březnu 1990 probíhala dotazníková kampaň na všech školách okresu k zjištění zájmu o M-ČSČK koordinovaná paní Ludmilou Šarinovou z OV ČSČK. Kampaň se setkala s kladným ohlasem. Provádění podobné kampaně bylo oceněno a doporučeno republikovým Přípravným výborem M-ČSČK k následování. Ihned po oficiálním ustavení M-ČSČK vzniká skupina i v Českých Budějovicích. Postupně se stává jednou z nejaktivnějších skupin, její členové se zapojují do všech činností a projektů M-ČSČK.
Domažlice
Na jaře vzniká první tým pod vedením Tomáše Hausera (předseda) a Jaroslavy Císlerové (místopředsedkyně). Od roku 1994 vedou skupinu Jaroslava Císlerová, Marek Vecka, Ondřej Světlík a Kamila Rothová a od roku 1999 Jiří Frei, Monika Lillová, Irena Tauerová a Petra Nováková. Skupina se od prvopočátku zaměřuje na výuku první pomoci v kroužcích pro děti, organizaci soutěží HMZ, zdravotní dozory, od r. 1994 na přednášky o problematice AIDS a drogové prevenci a další.
Hradec Králové
Během roku 1990 vznikly dvě skupiny M-ČSČK při FaF UK a pedagogické fakultě, další zájemci byli na SZŠ. Činnost byla zaměřena na pomoc v domech s pečovatelskou službou a domovech důchodců, kde se pomáhalo s úklidem, přinášením nákupů a dalšími pracemi a dále na školení MZ I. a II. stupně prováděné na základních školách. Zástupcem při RMR byl David Nikodém. V březnu 1991 bylo v Hradci Králové 40 členů.
Kroměříž
M-ČSČK zde vznikla 12. 12. 1990. Vznik je spojen se jmény: M. Píža, Iva Malá, L. Růžičková, M. Pospíšil, D. Olšinová, R. Košutová, J. Slaménková a S. Papcunová. Mládež ČSČK zahrnovala 6 skupin ze 6 středních škol (gymnázium, SZeŠ, SZŠ, SOUZ, SOUP, SOUS). Činnost se zaměřovala na oblast zdravotně výchovnou a sociální. 16. 5. 1991 zorganizovali soutěž zdravotnických družstev mladých, byla pořádána sbírka na konto OÚNZ Kroměříž, spolupracovali s pečovatelskou službou. V dubnu 1991 se k M-ČSČK hlásilo již 80 členů.
Kutná Hora
Na setkání absolventů studijních středisek, členů skupin dorostu a mladých dobrovolných sester 12. září 1990 v Domě zahrádkářů v Kutné Hoře byla ustavena M-ČSČK. V prosinci 1990 již bylo 5 skupin: 3 na ZŠ (Malešov pod vedením J. Bartoše, Žehušice pod vedením pí. Pečenkové, Kamenná Stezka pod vedením pí. Jůnové), 2 na SŠ (na internátu SOU 15 dívek pod vedením H. Zdeňkové a na gymnáziu Kutná Hora pod vedením J. Novákové). Zástupcem pro RMR byla Lenka Jiříková z Uhlířských Janovic, která se pokoušela také ustavit skupinu z dětí – MZ I. stupně.
Liberec
Přípravný výbor se sešel celkem třikrát, vždy na sekretariátu OV ČSČK, a to 20.
3. 1990, poté 28. 6. 1990, na třetí schůzce 9. 11. 1990 byla M-ČSČK v Liberci
oficiálně založena. Vznik je spojen se jmény: Zdislava Švehlová (členka
republikového přípravného výboru), Karla Kohoutová, Pavel Sochor, Zuzana
Rybáková, Jan Šťovíček, Barbora Veletová – ti ustavili první RMÚ. Dále: Barbora
Khunová, Martin Mergl, Jaroslava a Kateřina Ševčíkovy. Na ustavujícím zasedání
byl jmenován předsedou RMO Jan Šťovíček.
Skupina vznikla z bývalých členů dorostu a absolventů a vedoucích OSS. Ještě
před oficiálním vznikem vyvíjela vlastní činnosti – např. setkávání absolventů
OSS (víkendové táboření), lesní brigády, brigáda rovnání šatstva pro Rumuny
(uprchlíky). Počet členů v létě 1990 byl již 40.
Olomouc
Také v Olomouci vzniká skupina Mládeže ČSČK, výraznou postavou, která se zasloužila o vznik skupiny, byl Petr Krawczyk, iniciátor myšlenky nejznámější jednorázové akce Dnů zdravotně postižených – Vivat Vita.
Ostrava
Během podzimu proběhlo několik schůzek (20. 9., 9. 10., 18. 10. a 15. 11.) na MěV ČSČK Ostrava z iniciativy Petra Krawczyka, předsedy Mládeže ČSČK, předsedů dorostových skupin, aktivních účastníků studijních středisek a paní Lidie Poledníkové. Na schůzkách se projednávala otázka založení skupiny Mládeže v okrese. Mládež ČSČK v Ostravě byla nakonec založena až 7. února 1991. Tehdy vzniklo celkem 5 skupin: skupina Poruba, Gymnázium Dr. Šmerala, Gymnázium Františka Hajdy, Gymnázium M. Majerové a skupina při MěV ČSČK Ostrava (tj. Ostrava 1). Předsedové skupin byli: Pavel Fuchs, Zuzana Mikulenková, prof. Jarmila Heinzlová, Hana Zelinová a Jana Přikrylová. Počet členů byl asi 100. Byla vytvořena Rada Mládeže území a předsedou zvolen Pavel Fuchs. Všechny skupiny se zapojují do pečovatelské služby a první pomoci (vzdělávání, služby v nemocnicích a školení mladých zdravotníků a zdravotnických družstev) a také pomáhají s letními rekondičními tábory. Zároveň přicházejí s iniciativou celostátní akce Help Trans.
Pardubice
Přípravou ustavení skupiny se zabývala Vladimíra Mužíková, která vedla kroužek MZ I. a II. stupně, ve kterém se sdružovali i někteří starší účastníci táborů ČSČK pro zdravotně oslabené děti. Dvě existující a dobře fungující dorostové skupiny na SZŠ a gymnáziu nejevily o vstup do M-ČSČK zájem, naopak byly proti. Skupina M-ČSČK měla vzniknout z kroužku od ledna 1991.
V Praze na LF UK
Vznikla jako vlastně první skupina z vysokoškolských studentů FVL UK v Praze, bývalých členů základní dorostové organizace ČSČK č. 24 na škole. Byli to oni, kdo se nejvíce zasloužili o zajištění zdravotnických dozorů při listopadových událostech roku 1989. První větší akcí bylo zabezpečení papežovy návštěvy v Praze, od 2. 5. 1990 spolu se studenty SEŠ Vinohradská a tamní skupiny M-ČSČK pravidelně pomáhají v Jedličkově ústavě v Praze. Předsedou skupiny byl František Picek.
Praha 6
Již dva dny po celostátní konferenci ČSČK, kde byla oficiálně ustavena Mládež ČSČK, požádala o registraci Skupina M-ČSČK při gymnáziu v Arabské ul. v Praze 6. Skupinu tvoří 27 členů, předsedkyní je Vlasta Rehnová. Svou činnost chtějí zaměřovat především na práci zdravotnické družiny mladých (ZDM), pomoc se soutěžemi HMZ a studijními středisky a zdravotní zabezpečení hromadných akcí.
Praha 8
Na setkání absolventů OSS a KSS 16. října 1990 byla ustavena skupina M-ČSČK v počtu 24 členů. byla dohodnuta činnost: doškolení v první pomoci (má na starosti Tomáš Zelinka a Jitka Šimůnková), brigády, pomoc při zdravotních službách, pomoc s předáváním plaket dárců krve těm, co se nemohou osobně zúčastnit slavnostního předávání. Předsedou zvolena Pavla Kubíková, pokladníkem Tomáš Zelinka.
Praha 10
V říjnu 1990 byl jediným členem Jiří Pavlík. Proto byla iniciována anketa na všech ZŠ a na některých SŠ s cílem zjistit zájem o založení skupiny M-ČSČK. Zájem projevilo cca 60 dětí ze 3 ZŠ, byli sezváni na přípravnou schůzku 7. 11. 1990. Zároveň byl připravován comix s první pomocí pro děti a iniciována úprava a rekonstrukce místností ČSČK v ulici Charkovská pro M-ČSČK.
Tábor
Dne 9. 11. 1990 se uskutečnilo setkání absolventů OSS v učebně CO v Táboře, na tomto setkání byla ustavena M-ČSČK s platností od 1. 1. 1991 složená ze 4 skupin (gymnázium Tábor – předseda Michal Šnejd, 2. ZŠ Soběslav, 1. ZŠ Tábor a SZŠ Tábor) Činnost zaměřena na pečovatelskou službu, ekologii, první pomoc.
Teplice
M-ČSČK ustavena 1. – 3. června 1990. Kontaktní osobou se stal Milan Eder z Duchcova, volby RMÚ proběhly až v září.
Trutnov
Členem M-ČSČK byl Jiří Kroupa z Trutnova a Jiří Sviták z Hostinného. Oba se zúčastnili republikového setkání M-ČSČK v Jabkenicích. Pokus o založení skupiny v Trutnově do konce roku nevyšel. Skupina mládeže v Hostinném funguje pod vedením člena ZO ČSČK, neboť J. Sviták je na vojně.
Třebíč
Během září až listopadu 1990 bylo ustaveno 8 skupin M-ČSČK při SOU Náměšť nad Oslavou, ZŠ Hrotovice, ZŠ Lukov, ZŠ Domamil, ZŠ Okříšky, ZŠ Předín, ZO Valeč, SOU Třebíč – Sirotčí. Celkem 87 členů. Vedoucím RMÚ byla Anna Vystrčilová mladší.
Mladá Boleslav, Praha 3, Příbram
Tyto okresy měly v r. 1990 vždy po třech zájemcích o M-ČSČK, avšak skupiny nebyly ještě ustaveny. Zájemci byli pozváni na setkání M-ČSČK do Jabkenic.
Celorepublikové činnosti v roce 1990
V roce 1990 se i nadále pokračovalo v osvědčených aktivitách v první pomoci.
Byly školeni mladí zdravotníci I. i II. stupně, pořádány soutěže hlídek mladých
zdravotníků, studijní střediska, školeny učitelky zdravotnice. Součástí
ústředního studijního střediska konaného tradičně v Líšně byl i cvičný tábor
dětí. Vedoucí ÚSS byl MUDr. Zdeněk Tesař a vedoucím cvičného tábora Miluše
Kobesová. Tuto činnost v letech 1990 - 92 nadále řídily tzv. komise pro děti a
mládež při FV, ČV a SÚV ČSČK. Došlo samozřejmě k úpravám náplní s ohledem na
změnu společenského prostředí, došlo a postupně docházelo k obměnám komisí, do
kterých byli přizváni i zástupci nově se tvořící Mládeže ČSČK. Postupně M-ČSČK
přebírala, zejména republikové řízení projektu Výuka první pomoci dětí a
mládeže. Přesto největší část práce zůstávala na okresních výborech ČSČK
(předchůdci nynějších oblastních spolků ČČK). V roce 1993 iniciovala M-ČČK vznik
koordinační skupiny složené ze zástupců M-ČČK, oblastních spolků ČČK a
Lektorského sboru ČČK. Koordinační skupina převzala řízení projektu.
V r. 1990 probíhala 7. repríza celostátní hry “A+B+C docela malých doktorů” (6.
kol proběhlo od r. 1979 do r. 1986, pro 2. - 4. třídu ZŠ) uskutečňovaná ve
spolupráci s Československým rozhlasem. Probíhalo také další kolo soutěže “Když
Alenka stůně” (organizovaná již od školního roku 1983/84 - předtím “Když panenka
stůně” pro 5 - 6leté děti).
V l. 1990 - 91 byly připravovány nové učebnice a byly upravovány rozsahy norem
MZ, učebnice byly vydány v r. 1992. Národní kolo soutěže HMZ se konalo 19.
května v areálu letoviska Rozkoš u Náchoda v rámci třídenního pobytu. Zúčastnilo
se 96 dětí. V I. stupni zvítězila hlídka se ZŠ Sokolov a v II. stupni hlídka ze
ZŠ Šumperk.
V letech 1990 - 93 spadaly do kompetence M-ČSČK, zejména pak republikového
řízení, také letní tábory ČSČK. V roce 1990 uspořádal ČSČK v ČSFR pro zdravotně
oslabené děti 110 táborů (většinou letních), v nichž bylo umístěno 5.893 dětí
(astmatici, alergici, diabetici, epilepsie, enuréza, ortopedické vady, děti s
poruchami řeči, bezlepkovou dietou, srdečními vadami, mentálně postižené
děti,…). Z toho v ČR celkem 81 turnusů v 69 okresech a v SR celkem 25 turnusů a
4 v zahraničí. Většinu táborů pořádaly jednotlivé OV ČSČK (resp. OS ČČK).
První víkend v květnu se v rámci celonárodní pouti k Štefánikově mohyle na
Bradlo konalo v Brezovej pod Bradlom, okr. Senica již 5. setkání červenokřižáků
z českých i slovenských vysokých škol, tentokrát jako první celostátní setkání
nově ustavené M-ČSČK. M-ČSČK se na pouti významně prezentovala, mj. účastníci
dostávali srdíčka - znak M-ČSČK.
V červnu se uskutečnilo mezinárodní studijní středisko mládeže ČSČK v ÚŠ ČV ČSČK
v Líšně u Benešova. Zúčastnilo se 16 účastníků z ČSFR, dva ze SRN, po třech z
Rakouska, Bulharska, Velké Británie, Maďarska, Izraele, Švédska, SSSR. Na
programu byla praktická první pomoc, přednášky z teorie první pomoci, historie
ČK a současnosti ČK, ale také téma AIDS, toxikománie a alkoholismus.
V červenci 1990 se vedení M-ČSČK spolupodílelo na humanitární pomoci dětem
postiženým černobylskou katastrofou na základě spolupráce s ČK Ukrajiny.
Uskutečnil se pobyt 60 černobylských dětí ve spolupráci s OS ČSČK Blansko v Domě
dětí a mládeže v Rájci - Jestřebí, dále byla zaslána částka 35.000,- Kč na akci
”Děti Černobylu” organizovanou spolu s hnutím Brontosaurus.
Poslední prázdninový víkend v rekreačním táboře v Jabkenicích v okrese Nymburk
proběhlo první celostátní setkání Mládeže ČSČK. Zúčastnilo se 33 osob. Náplní
byly informace o nově vznikající M-ČSČK, zajímavostí pak noční zásah první
pomoci.
Nově vytvořená Rada Mládeže ČSČK v ČR ve složení: Petr Krawczyk (Olomouc) –
předseda, členové: František Picek (Praha), David Hoskovec (Praha 6), Tomáš
Zelinka (Praha 8), Jiří Pavlík (Praha 10), Regina Cirmonová (Tábor), David Mencl
(Plzeň-město), Miroslav Urban (Louny), David Nikodém (Hradec Králové), Tomáš
Gabriel (Brno-město) se sešla celkem třikrát, poprvé již 23. května v Praze.
Zabývala se nejen prioritními úkoly: programem, strukturou, novým Organizačním
řádem, průkazy, Zpravodajem, základními znalostmi členů pro jednotlivé věkové
kategorie, ale také např. podnětem k vydání emisí poštovních známek s tématikou
ČK.
Rada Mládeže federace se sešla poprvé 12. – 13. 6. 1990 v ÚŠ ČSČK v Líšně u
Benešova. Zde byl prezidentem zvolen František Picek a viceprezidentem Vladimír
Ferianec, předsedou RM v ČR Petr Krawczyk, v SR Martin Vančo, odsouhlaseno
definitivní znění Organizačního řádu, znak, legitimace a razítka, členské
příspěvky, první propagační materiály (trička, samolepky, placky), a další.
Organizační řád Mládeže ČSČK byl posléze 23. 6. 1990 schválen FV ČSČK. Od října
byly na jednotlivé okresy distribuovány nové průkazy a razítka M-ČSČK.
Znovu se sešla RMF ještě na přelomu listopadu a prosince v Bratislavě. Byly
projednány prioritní směry činnosti M-ČSČK pro r. 1991: 1) zdravotně výchovná
činnost (výuka k poskytování PP podle jednotných zásad, výchova k dárcovství
krve, prevence AIDS a sexuální výchova), 2) výchova vedoucích kolektivů M-ČSČK,
3) propagace cílů a činnosti M-ČSČK s důrazem na 70. výročí vzniku dorostu ČSČK.
Dále byl připravován federální camp M-ČSČK a bylo rozhodnuto o vytvoření
databanky zástupců M-ČSČK pro reprezentaci v zahraničí s uvedením jazykových
znalostí.
Z mezinárodních akcí nelze opomenout X. Evropskou konferenci vedoucích dorostu
uspořádanou na přelomu května a června v Suzdalu v SSSR, kde bylo navrženo
vytvoření Evropského koordinačního výboru mládeže ČK a stanoveny priority
činnosti na léta 1990-92 (výuka řízení, šíření mezinárodního humanitárního
práva, zdravotnické a sociální programy, životní prostředí). ČSČK byl
odsouhlasen jedním z koordinátorů projektu Výuka řízení (základ budoucího
LeadershipTrainingu). Za M-ČSČK se účastnil V. Ferianec.
Významná byla listopadová návštěva u Švédské M-ČK ve Stockholmu a v okrese
Växjö, které se zúčastnil František Picek na pozvání Christiera Johanssona
(předseda Švédské M-ČK). Od p. Lenarta Fendera (ředitel projektu) byly získány
mj. prvotní info o prevenci HIV/AIDS prováděné Noah´s Ark – Red Cross Foundation
(organizace proti HIV a AIDS) a dohodnuta budoucí spolupráce. Formovala se
prvotní myšlenka, jež vedla k vytvoření jednoho z hlavních projektů Mládeže
“HIV/AIDS a život nás všech”. Inspirací byly programy vytvářené “mladými lidmi
pro mladé lidi”, nikoliv tedy dosud v ČSČK uplatňovaná “tvorba programů pro
práci s dětmi a mládeží”. S Ch. Johanssonem a paní Karin Hakkinen byla také
dohodnuta spolupráce na projektu “LeadershipTraining” (školení lektorů,
instruktorů, event. vedoucích skupin Mládeže).
V roce 1990 uspořádali zdravotničtí instruktoři z Prahy 6 první ročník soutěže –
memoriálu, který věnovali památce Ing. Zdeňka Kubína. Tato soutěž se v
pozdějších ročnících stala republikovou soutěží družstev první pomoci M-ČČK.
Ing. Z. Kubín (nar. 29. 12. 1952) spoluzakládal zdravotnické družiny mladých
(dnes družstva PP), byl členem Lektorského sboru ČSČK v Líšně a Vodní záchranné
služby v Plzni. Tragicky zemřel 18. 9. 1987.